Hřejivý svrchník domu

06.06.2011 (Zdroj: Pěkné bydlení 06 / 2011)

Obvodové zdi spolu se střechou mají rozhodující vliv na to, jaké budou naše účty za topení. Potřebné tepelně izolační vlastnosti získává nosná zeď nejčastěji vnějším zateplením. Na trhu není nouze o vhodné materiály s potřebnými vlastnostmi. S jistou nadsázkou můžeme říci, že není rozhodující, který z nich zvolíme, ale jakým způsobem ho použijeme.

Je mylné se domnívat, že stačí pouze vzít dobrý izolant, nalepit ho na zeď a je vystaráno. Naopak, tímto způsobem může být zaděláno na problém. Zeď se nestaví do cesty jen teplu, ale také vlhkosti. A právě chování vnitřní vlhkosti – vodních par vyprodukovaných v domě – zateplením také ovlivňujeme. Při nesprávné izolaci se bude vlhkost srážet – kondenzovat v konstrukci, zdi začnou vlhnout, snižuje se jejich izolační schopnost, rychleji stárnou a mohou se začít tvořit plísně.

Jak na panelový dům

Jako vlastníci panelových bytů spolurozhodujeme o způsobu zateplení celého domu. Při výběru firmy není radno vybírat v prvé řadě podle ceny, nechat se zlákat lákavou cenovou nabídkou. Zde obzvlášť záleží na kvalitě provedení a solidnosti firmy, která hned tak nezmizí z trhu a za svou práci si ručí. Je dobré vytipovat pět až deset stavebních firem, nejlépe podle osobních doporučení, poradit se se zkušenými projektanty či architekty, rozhlédnout se na internetu. Plusem je členství firmy v Hospodářské komoře ČR a v Cechu pro zateplování budov. Cech má i vlastní kontrolní aparát, jehož vyškolení pracovníci chodí nahodile, bez avíza, na stavbu a kontrolují kvalitu provedení a dodržování technologických postupů. Určitě se vyplatí neprovádět zateplení jako jednotlivou akci, ale nechat si vypracovat projekt rekonstrukce celého domu, tak aby na sebe jednotlivé etapy dobře navazovaly, byly připravené stavební detaily. Projektant rekonstrukce pak může stanovit podmínky pro výběrové řízení a být nápomocen při výběru realizační firmy

 

Kam s vlhkostí?

V zásadě se problém vlhkosti vnikající do zdi z interiéru řeší dvěma rozdílnými způsoby. Buď se vlhkosti zabrání, aby do zdi pronikla. Pak hrozí nebezpečí, že se na nepropustném povrchu vysráží vlhkost, proto se většinou volí druhý způsob, kdy se zdi dovolí vlhkost přijmout, musí však být zajištěno, aby dokázala vlhkost propustit do venkovního prostředí. To znamená, že obvodová zeď musí být prodyšná pro vodní páry, tedy mít nízký difúzní odpor. Není-li homogenní, ale složená z více materiálů – nosná konstrukce, izolace, omítka –, nesmí tento odpor směrem ven stoupat. Prostup vodní páry je řešen opět dvěma způsoby. Buď musí projít celou stěnou včetně omítky anebo projde do mezery mezi izolací a vlastní fasádou. První způsob nazýváme kontaktním zateplením, druhý odvětrávanou fasádou. V obou případech však musíme pamatovat na to, že zdí nemůže projít veškerá vlhkost vznikající provozem domácnosti. To, že je zeď prodyšná, samozřejmě neznamená, že nahradí větrání. Naopak v dobře zateplených domech opatřených kvalitními utěsněnými okny je nadmíru důležité. V době levných energií nebylo problémem pouštět teplo spolu s vlhkostí oknem ven, dnes je to již mnohem dražší záležitost. Často proto nahrazujeme větrání okny systémy řízené výměny vzduchu, které dokáží využít i tepla ze vzduchu opouštějícího dům k ohřátí čerstvě přiváděného – tak zvané systémy s rekuperací tepla.

Kontaktní systémy

U tohoto způsobu zateplení je izolace pevně připevněna ke konstrukci obvodové stěny a opatřena tenkovrstvou omítkou. V tomto případě je obzvlášť důležité, aby se do zdiva nedostávala nadbytečná vlhkost. Pro novostavbu to znamená, že musí být provedena dokonalá hydroizolace a zdivo během výstavby chránit, aby zůstalo suché. U nového domu by to mělo být samozřejmostí, potíže však nastávají v případě dodatečného zateplení starších objektů, kde je hydroizolace nedostatečná nebo narušená. Zásadní je, aby byla vrstva izolantu natolik silná, aby se vlhkost nesrážela uvnitř konstrukce. Jinými slovy, pomocí dostatečné izolace je třeba posunout rosný bod mimo konstrukci, tedy do izolace. Rosný bod je místo, kde dochází ke kondenzaci vodních par. Laicky řečeno, zdivo musí i při vysokých mrazech zůstat natolik teplé, aby v něm nedocházelo k proměně par ve vodu. Není možné proto uvažovat tím způsobem, že jakákoliv vrstva izolace našemu domu prospěje. Například jen pěticentimetrový polystyren s největší pravděpodobností přinese výše zmíněné problémy.

Odvětrávané fasády

Vzduchovou mezeru zajišťuje rošt přikotvený k nosné konstrukci, která je opatřena velmi průvzdušnou izolací, nejčastěji minerální vatou. Rošt zároveň nese fasádu – desky, které mohou být omítnuty nebo tvoří konečný „make-up“ domu – různé druhy obkladů – dřevěné, cementovláknité, keramické, betonové, hliníkové i třeba plastové. Rošt může být kovový – hliníkový nebo ocelový s antikorozní úpravou, u rodinných domů se nejčastěji používají dřevěné latě. Hloubka vzniklé mezery musí být minimálně 2 cm, obvykle však 4 – 5 cm. Nejenže tudy uniká vlhkost, ale přirozeně proudící vzduch obvodové stěny vysouší. Podle filozofie, že je nejlepší do konstrukce vodní páru nejlépe vůbec nevpouštět, se skladba stěny rozšiřuje ještě o parozábranu. V současné době se však začínají prosazovat i difuzně otevřené stavby, které naopak tuto vrstvu vynechávají. Z druhé strany v mezeře je izolace překryta ochrannou fólií. Finančně je odvětrávaná fasáda nákladnější než kontaktní zateplení, v podstatě o cenu roštu a zvýšené nároky na pracnost i projektovou přípravu. Přesto se s ní i u rodinných domů setkáváme stále častěji, protože umožňuje v dnešní době nejefektivnějším způsobem zajistit vysoušení obvodového pláště a tím stabilitu tepelně izolačních parametrů použitých materiálů. V létě působí jako zastínění domu, což je u dnešních nízkoenergetických staveb velikou výhodou.

Jak na panelový dům

Polystyren, minerální vata nebo jinak?

Není možné obecně doporučit určitý typ tepelné izolace, záleží na způsobu použití a vlastnostech nosné konstrukce. Ač výrobci stavebních polystyrenových izolací vyvíjejí průvzdušnější materiály, minerální či skelná vata bude mít v tomto ohledu vždycky nad polystyrenem převahu. U polystyrenu oproti vatě oceníme velice nízkou hmotnost a díky ní i snadnou manipulaci. Polystyren se snadno opracovává a upevňuje na stěny. Způsoby konečné úpravy lícového povrchu i omítání jsou dnes dobře zvládnuté, na dovednost méně náročné než u izolací z vaty. Pokud se spokojíme s běžným fasádním polystyrenem, hovoří pro něj také jeho výrazně nižší cena. Polystyren s difuzním odporem podobně nízkým jako cihly je již cenově srovnatelný s minerální vatou. Tento systém znamená velký skok ve vývoji kontaktních zateplovacích systémů. Na trhu se objevují izolanty na bázi EPS s velmi nízkýcm součinitelem tepelné vodivosti λ, které výrazně snižují tloušťku izolace nutné k dosažení hodnot nízkoenergetických a pasivních domů.

Minerální vata předčí polystyren jednoznačně svou zdravotní nezávadností, požární odolností a vysokou zvukovou izolací, ale na vrub vyšší hmotnosti a měkké struktury. Její významnou nevýhodou je nutnost chránit ji před nasáknutím a havarijním, byť krátkodobým, zavodněním. Zjednodušeně můžeme shrnout, že polystyrenem zvnějšku úspěšně a snadno zateplíme nové zdi, do nichž vniká minimum vlhkosti ať ze základové půdy nebo z obývaného vnitřku domu. Odvětrávaná fasáda s minerální vatou je jediným schůdným a již zaběhnutým řešením v případě dodatečného zateplení starších budov, které permanentně vlhnou kvůli nedokonalé hydroizolací proti zemní vlhkosti nebo vlhkému provozu uvnitř. U novostaveb minerální vata za odvětrávanou fasádou pomůže nejlépe udržet izolační vlastnosti obvodového pláště na propočítané úrovni. Izolační schopnost materiálů se totiž udává pro jejich prakticky dosažitelný nejsušší stav. Na trhu se objevily i ryze přírodní materiály, zejména ovčí vlna a konopí. Kromě svého přirozeného původu zaujmou příjemnou manipulací, při zvlhnutí neztrácejí své izolační vlastnosti a až doslouží, jejich likvidací nezatížíme životní prostředí.

Nepodlehněte touze vynalézat

Obvodová stěna a její skladba by měla být ušitá na míru domu nejen podle toho, z čeho a jak je postavený a kde je umístěn, ale i podle toho, jak bude dům provozován, vytápěn, větrán a podobně. Dobře navrhnout skladbu stěny může jen zkušený projektant, s velkou pravděpodobností i on využije některého výrobcem vyvinutého stěnového systému. Takové systémy jsou vyvinuty na základě výzkumu v oboru „fyziky budov“, dlouhodobě získávaných poznatků a zkušeností. Jsou výsledkem vývoje na specializovaných pracovištích renomovaných firem, které dodávají kompletní systémy obvodového pláště domů. Proto se nesnažme vymýšlet vlastní zázračná a úsporná řešení. Selský rozum tu k úspěchu mnohdy nestačí. Dokazují to časté chyby amatérských experimentů, jež byly v praxi příčinou vážných poruch, ztráty žádaných vlastností konstrukcí, zejména jejich tepelně-izolační schopnosti, životnosti a zhoršené hygieny bydlení.

Miloslava Perglová

Odborná spolupráce: Ing. Jiří Domlátil

Pěkné bydlení 06 / 2011 (PDF - 639 kB)