Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov

28.04.2008

Svým obsahem se týká zejména budov pro bydlení a nevýrobního sektoru a vychází ze směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování předpisů o stavebních výrobcích, která stanoví nutná opatření k zabezpečení co nejnižší spotřeby tepla a energie na provozování budov a to v návaznosti na místní klimatické podmínky a při respektování ostatních základních požadavků na budovy.

V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro jednotný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov, uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a velkých stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace, energetickou certifikaci budov a pravidelné inspekce kotlů a klimatizačních systémů v budovách a posuzování otopných zařízení, v nichž jsou kotle starší než 15 let.

Základní pojmy problematiky energetických úspor

Článek 4 - Stanovení požadavků na energetickou náročnost říká, že členské státy přijmou opatření nezbytná ke stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov založených na jednotné metodě hodnocení. Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a různými druhy budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok ve stavebním odvětví. V podmínkách ČR je tento proces zaveden prostřednictvím novelizací ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. V současnosti se neuvažuje o zpřísnění požadavků na jednotlivé stavební konstrukce, hlavním hodnotícím kritériem je měrná roční spotřeba tepla na vytápění stanovená vyhl. č. 291/2001 Sb.

Článek 6 - Stávající budovy ukládá přijmout opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Požadavky mohou být stanoveny buď pro renovovanou budovu jako celek, nebo pro renovované systémy nebo prvky, pokud jsou součástí renovace prováděné po vymezenou dobu s výše uvedeným cílem snížit celkovou energetickou náročnost budovy. Po porovnání s plošnými standardy a spotřebou energie na vytápění u českých budov se jedná prakticky o pokračování ve stávající úpravě, kdy v návaznosti na zákon č. 406/2000 Sb. a výše citované vyhlášky při renovaci budovy s roční měrnou spotřebou tepla vyšší než 700 GJ je nutno respektovat dosažení předepsaných měrných hodnot.

Kjótský protokol

Nelze zapomenout, že zvyšování energetické účinnosti tvoří důležitou část programů a opatření nutných k dodržení závazků jednotlivých zemí ve vztahu ke Kjótskému protokolu, neboť 40 % produkce emisí CO2 jde na vrub způsobů, kterými jsou budovy provozovány.Cílem směrnice je tedy podporovat snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů.

Zákon o hospodaření energií

V ČR je základním právním předpisem stanovujícím vybrané vlastnosti konstrukcí a budov tak, aby mohly být provozovány s hospodárnou energetickou spotřebou, zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde odst. 4 § 6 vyjmenovává, které vlastnosti budov a jejich částí musí prokazovat hodnoty zabezpečující hospodárnou spotřebu energie, konkrétní hodnoty jsou stanoveny vyhl. 291/2001 Sb., o měrné spotřebě tepla na vytápění a vyhl. 213/2001 Sb., o podrobnostech energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska technických předpisů se jedná zejména o ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov.

Zavádění energetické certifikace budov

V dosavadní praxi se podle původního § 6 zákona č. 406/2000 Sb. při stavebním řízení předkládal energetický průkaz budovy, obsahující výčet tepelnětechnických vlastností konstrukcí a budov a statisticky důležité údaje podle přílohy k vyhlášce č. 291/2001 Sb.

Podle nové legislativní úpravy bude ve stanovených případech (při změně vlastnických vztahů k budově ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby) součástí dokumentace ke stavbě i její energetický certifikát - průkaz energetické náročnosti budovy.

Podle ustanovení směrnice bude průkaz platit maximálně deset let a v celém Evropském společenství bude vypracováván v jednotném tvaru a shodným postupem podle připravované normy EN 15217. Průkaz bytových jednotek nebo vytápěných zón uvnitř budovy, vytvořených pro oddělené užívání, vychází ze zhodnocení celé budovy. V budovách sloužících státnímu a veřejnému sektoru má být průkaz trvale umístěn na veřejně přístupném místě, což podpoří zapojení veřejnosti do procesu snižování energetické náročnosti budov. Očekává se, že právě zaváděná energetická certifikace budov vzbudí značný zájem veřejnosti.

Energetickou náročností budovy se rozumí množství energie skutečně spotřebované nebo předpokládané pro splnění různých potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy, což může mimo jiné zahrnovat vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení

Certifikátem energetické náročnosti budovy bude dokument uznaný státem udávající energetickou náročnost budovy vypočtenou podle jednotné metody, dále bude obsahovat klasifikaci energetické kvality budovy a výčet opatření, která mají být provedena při budoucí renovaci, aby budova dosáhla stanoveného energetického standardu. Certifikát se stane důležitou součástí dokumentace k budově, vlastník budovy bude povinen ho předložit při prodeji nebo pronájmu budovy, certifikát nebude moci být starší 10-ti let. Ve veřejných budovách, jako jsou např. školy, správní budovy, divadla apod., bude certifikát umístěn na veřejnosti přístupném místě, čímž se podpoří obecná informovanost o tolik potřebné hospodárnosti provozování budov.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Energetický průkaz má dvě části - popisnou a grafickou. Popisná část obsahuje údaje o tom, k jakému základu byla certifikace vztažena, dále výčet spotřeby energie pro vytápění, chlazení, mechanické větrání, přípravu teplé vody a osvětlení a také údaje o množství energie získané z obnovitelných zdrojů nebo z kogenerace. Je v ní uvedena roční spotřeba energie, vyjádřená v jednotkách primární energie, množství produkovaných emisí oxidu uhličitého a náklady na energii. Pro jednotlivé druhy staveb se stanoví klasifikační třídy energetické náročnosti A až G, obdobně jako u energetických spotřebičů. Součástí popisné části průkazu je také soubor doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti. V současné právní úpravě ČR tomu odpovídá zpráva o energetickém auditu, která také obsahuje doporučený soubor opatření vedoucích ke snížení energetické spotřeby hodnocené stavby a jejího energetického hospodářství. Uvedená opatření jsou formulována jako optimální z hlediska energetického, ekologického a ekonomického.

Energetický průkaz

Energetický průkaz obsahuje údaje a hodnoty charakterizující objekt z hlediska jeho stavu, užívání a provozu, tepelně-technických vlastností konstrukcí, dále údaje o systému vytápění, chlazení a větrání a v neposlední řadě měrné ukazatele spotřeby tepla na vytápění.Energetické průkazy se dle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb. zpracovávají na všechny nové budovy a budovy, u nichž byly provedeny změny dokončených staveb (měly by být součástí dokumentace pro stavebního povolení). Obsah průkazu je v příloze č. 4 zmíněné vyhlášky. Dle novely č. 425/2004 Sb. vyhlášky č. 213/2001 Sb. se u nových budov, které splňují požadavek na měrnou spotřebu tepla při vytápění budov dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., prokáže tato skutečnost energetickým průkazem a energetický audit se nezpracovává (v souladu se změnou č. 359/2003 Sb. zákona č. 406/2000 Sb.).

Certifikace budov

V současné době probíhá implementace směrnice č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov do české legislativy. Její součástí je mimo jiné energetická (a environmentální) certifikace budov. Energetický certifikát by měl popisovat skutečnou energetickou náročnost budovy, budovy sloužící veřejnosti by měly jít příkladem v zohlednění energetických a environmentálních hledisek a měly by být pravidelně energeticky certifikovány. Certifikát musíobsahovat referenční hodnoty (platné právní požadavky a kritéria) a doporučení na snížení energetické náročnosti, které je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům.