Fasáda až na prvním místě, ale…

14.09.2010

Na to, jak obnovit fasádu, můžeme nahlížet z mnoha stran. Soutěže krásy se staly běžnou atrakcí i ve stavebnictví. Vyhlašují se stavby roku, domy roku, fasády roku.

Určitě přispívají k nemalé popularizaci moderní architektury, stavitelství jako oboru, zviditelňují i aktuální témata, k nimž obnova fasád, resp. revitalizace obvodového pláště budov, nesporně patří. Nicméně otázkou je, zda se z publicity nevytrácí to podstatné. Logicky je vždy prezentováno, jak je nová fasáda pěkná, jak dotváří charakter budovy a jejího umístění, jak naznačuje originalitu architekta i osobitost majitele. Avšak to podstatné je technická a ekonomická stránka věci.

Vyjasnit si důležité otázky

Majitel objektu vždy, když se rozhodne fasádu obnovit, zvažuje nejprve stránku technickou (co je potřeba opravit) a poté ekonomickou (co to bude stát). Estetika fasády není v té chvíli na prvním místě. To, že v posledních letech se na úvahách významně podílí i faktor úspor, ovlivňuje i tyto úvahy. Otázka obvykle už nezní, co je třeba opravit a kolik to bude stát, ale zda je možné revitalizací obvodového pláště budovy snížit spotřebu tepla (už se ví, že je to možné) a o kolik lze spotřebu tepla snížit. A také jak se prodlouží životnost budovy, jak se zvýší tepelná pohoda, jakou novou kvalitu přinese revitalizace uživatelům objektu. V posledních letech bylo jen málo tak skvělých příležitostí spojit příjemné s užitečným, jako je s obnovou fasády související zateplení.

Zatepluje kdekdo. V programu Zelená úsporám bylo možno v seznamu odborných dodavatelů ke konci srpna nalézt téměř 13 173 odborných dodavatelů. ISO, tedy certifikát kvality, drželo jen 2386 z nich. Kolik z nich má certifikát odborné způsobilosti pro realizaci zateplení, není známo.

Dotace z programu Zelená úsporám jsou lákavé. Pro majitele domů i pro ty, kteří budou zateplovat. Vkrádá se myšlenka paralely se solárním byznysem. I tohle by asi stálo za úvahu. Ale zůstaňme u zateplení a u fasády.

Typ a způsob využití kontaktního zateplení

Je nutné zohlednit typ objektu, druh a skladbu obvodového pláště, jeho stávající stav, využití objektu a z něho vyplývající energetické bilance, původní i výhledové, ekonomické možnosti. Všechny aspekty by se po korekci technickým a energetickým auditem měly promítnout do projektu.

Je víc Možností a jejich vzájemných kombinací

Existuje celá řada možností: kontaktní zateplovací sytém (KZS) s izolantem z pěnového polystyrenu, KZS s izolantem z minerálních vláken, KZS s izolantem z extrudovaného polystyrenu (je např. vhodný do partií, které jsou ve styku se zemní vlhkostí), KZS s izolantem z děrovaného polystyrenu (difuzně otevřeného), KZS s izolantem kombinovaného z pěnového a extrudovaného polystyrenu (s vyšší mechanickou odolností a zároveň s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi).

Pro každý tepelný izolant, respektive skladbu kontaktního zateplení, lze kombinovat různé podkladní stěrky a finální probarvené omítky: akrylátovou, silikátovou, silikonovou, nebo různé druhy minerálních omítek.

Jde o novou fasádu. Měla by být krásná. A kvalitní. Taková, která zvýší užitnou hodnotu budovy, sníží spotřebu tepla a ušetří budoucí náklady na vytápění objektu. Její krása, barva i osobitost a originalita to mohou významně podtrhnout. A podílet se třeba i na vítězství v soutěži krásy.

Autor: Jiří Bureš
Zdroj: Stavitel